F.K.Zeman:
                   Knize i čtenáři i autorovi
  Knihu, kterou dostává čtenář do ruky, psal sám život. Je to kniha o zapomenuté Ostravě, o Ostravě dávné i nedávné minulosti, ale ne nějaké dějiny.

  Minulost Ostravy a Ostravska je výraznou a dokumentarní historii sociálních problémů a proměn našeho věku. Knihu Josefa Filgase by měl číst každý, protože není jen připomínkou minulostí města uhlí a práce, nesmírné bídy a nesmírného bohatství, ale je i odhalením minulosti života pracujicího člověka vůbec. Přes typyčnost Ostravských obrázků a reportáží, jež tu Filgas shrnuje, cítíme, jak mnohé poznání, které z ních vyplývá, má nadostravskou platnost, platnost obecnou. A minulost Plzně a Karlína a Vysočan, Králova Pole a Mostu i Kladna je této ostravské minulosti podivuhodně podobna svým celým obsahem.

  Jak má kniha název ,,Zapomenutá Ostrava", slušel by jí docela dobře název ,, Zapomenuta skutečnost". Ještě z dětství pamatují si sám Ostravu docela jinou než je dnes. Menší, blátivější, ponurou, ale vždycky nějak horečně živou, město, které má své nepostižitelné tempo a ve kterém každý člověk jako by byl nositelem podstatné částí života kolektivního a kolektivního osudu. Typ ostravského  nezaměstnaného horníka, to byl přímo symbol nezaměstnanosti. Typ pouliční bludičky na ostravské ulici byl proletářským typem svého druhu obecným, typ sešle a k smrti obětavé hornické mámy, to bylo mateřství samo a havíř, starý havíř odborník, který zná z hornické práce kde co všecko, to byla sama hrdost pracovníka, to byla sama síla, sebevědomí a sám vítězný uhel. A ostravské panstvo? To bylo pravé panstvo. Takové, jaké jenom nesmírně rychlý rozkvět velkého průmyslového města mohl vytvořit. Baroni, knížata a všechná ta kapitalistická šlechta, která spolu se zahraničním kapitálem ostatním byla majitelkou všeho, co v Ostravě bylo, nedávala se v černém městě příliš vidět. Ale bývali tu generální a centrální ředitelé, vrchní ředitelé a rozmanití jiní takoví kapitání, kteří lépe než majitelé sami dovedli ukázat stejně pyšnou tvář jako tvrdou ruku a přepych a morálku částo mnohem složitější než jakou vynikali jejích chlebodárci. A to už bylo co říci. Jejich parvenuovská hrabivost, neurvalá bezohlednost, a při tom pseudokulturní estétská zbohatlická vylučnost, opravdové kultuře tak nepřátelská, to byly také zjevy typycky ostravské. Kolem pak ještě jiné vrstvy toho složitého kapitalistického stroje, ty drobnější a zavislejší směrem dolů. Málokde se společenská hierarchie setkala tak ve své úplnosti jako ve staré, zapomenuté a přece nezapomenutelné Ostravě. Od mnohonásobných milionářů až po nuzáky a lazary, vyvržence společnosti, chudáky nejubožejší, od od moralně silných a pevných bojovníků života až po stádo vysokých i nízkých zločinců a ničemů. ,,Haldy´´ Anny Marie Tilschové a některé kapitoly díla Martinkova i při drastické své působivosti a tramatičností nesáhly přece jen ještě na nejhlubší kořeny toho všeho podivně a podivuhodně nakoupeného množstvi kontrastů a fantastyckých skutečností, které představovala stará Ostrava. Její lesk i její bída jsou příliš prostorné, aby je v celku obsáhl i velký umělec. A bída a život jsou příliš prosté, aby je mohl znát dokonale a také jen tak prostě někdo jiný než ten, kdo v tom sám opravdu byl, sám to žíl, sám poznal. Ne jenom viděl, ne jenom o tom slyšel. Proto je kniha Josefa Filgase o zapomenuté Ostravě tak nesmírně závažná, že je pravě žita autorem samým, že vyvěrá ze skutečnosti nikoli objektivně viděne, ale subjektivně prožité a zažite. Je to i dokument, dokument a svědectví tím poučnější, čím více se dnes někteří snaží, aby se o minulosti nevědělo a na ní nemyslelo. Je to výzva ke konfrontaci dneška a včerejšká, výzva, která přinese dnešku nejsilnější  zadostiučinění. Jsou v Ostravě

  Přepsal v původním znění:

  Pluta Miroslav
  Pro historické a informační studium.
  04.09.2014
  Neprodejne
06.04.2015 20:15:12
labutak

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (7155 | 39%)
Ne (5508 | 30%)
http://www.transphoto.ru/
http://www.mhd-ostrava.cz/
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one