Aktuaizováno: 29.10.2014
Info k dopravci 
Místní dráha Ostrava - Karviná (MDOK)

  Koncese na stavbu parní úzkorozchodné dráhy, spojujicí Ostravu s 
Karvinou, byla Moravské Ostravě udělena v roce 1907, hned v přištím roce 
byla však na žadost města pozměněna v tom smyslu, že provoz dráhy bude 
elektrifikován. Trať o delce necelých 21 km byla dána do provozu
6.4.1909, s osobní i nakladní dopravou. Hlavním účelem bylo 
zprostředkovat co možná nejkratší a nejlevnější spojení obyvatelům 
hustě osidleného území mezi Karvinou a Moravskou Ostravou. Sídlo 
ředitelství MDOK se nacházelo na dnešním Smetanově náměstí, nejprve
v domě č.p. 222 a po jeho zboření v roce 1928 v sousedním domě 
č.p. 1180 (byvalé Centrální lázně).

  MDOK byla podnikem samostatným a výdělečným, s vlastní pokladní i
účetní službou. V roce 1924 spadala pod odbor městských podniku, od
roku 1925 byla již řízena správním výborem. Administrativně tvořila
samostatný městský referát XVII. Bezprostřední vedení měl na starosti 
ředitel, chod zajišťovalo zprvu 158 zaměstnanců, jejíchž počet klesl do
roku 1937 až na 131, po obsazení části trati Polskem v roce 1938 zbylo
na české straně 74 zaměstnanců. (Výroční zprávy MDOK 1924 - 1938. 
,,Knihovna AMO, sign. B879").

  Hlavním příjmem podniku byla přirozeně přeprava osobm v malé míře 
pak i přeprava zavazadel a spěšných zásilek. Pestré spektrum provozních
výdajů tvořily výroba proudu, služba v dílnách, údržba vozidel, údržba
traťového svršku a spodku, rozvodné sítě, drážních budov, drážní dozor,
služba ve stanicích, vlacích a dílnách.

  Na zakladě smlouvy uzavřené mezi Moravskou a Slezskou Ostravou v roce
1906 se měl čistý zisk dráhy mezi těmito dvěma obcemi dělit v poměru
9:1. (AMO, MDOK, kart. č 1, i č 111). Je pravda, že teměř po celé sledované
období dokázala MDOK pokrýt náklady provozu, avšak hovořit o ziskovosti
je problematické, neboť připadné přiznané přebytky vždy pohltila dluhová
služba a amortizace zařízení. Ze zpráv, které dráha zveřejňovala, to však
mnohdy nebylo zřejmé; tak v roce 1927 se na Moravskou Ostravu obrátila 
městská rada ve Slezské Ostravě se žádostí o vyplacení podílu na zisku za
léta 1921 - 1926 a odvolávala se přitom na články v tisku. (,,Přihližejíce
k časopiseckým zprávám o čistém výnosu Vaší dráhy, žádáme zdvořile, aby 
nám 10% přiděly na čistých výnosech dráhy za léta 1921 - 1925 vhodným 
způsobem k výplatě poukazali..." AMO, AMMO, Nreg. kart. č. 532, i. č. 546.).
Z obšírné odpovědi MDOK naopak vyplývalo, že podnik je vlastně ve ztratě,
neboť v uzávěrkách nebyly zohedněny různe provozní nákady, odpisy do 
obnovovacího fondu, odvody povinných dávek a umořování dluhu. Poslední
výplata zisku byla odvedena oběma obcím v roce 1921.

  Nicmeně Moravská Ostrava přeci jen určité finanční prostředky od MDOK
získávala, a to opět ve formě paušálního příspěvku na ůstřední správu.
V roce 1927 schvália správní rada MDOK zprvu malou částku do městského
rozpočtu ve výši 10 000 kč, o rok později jíž 60 000 kč a pak až do roku
1937 100 000 kč. V roce 1938 činil příspěvek dokonce 150 000 kč. Oficiálně
však tato suma bya vykazována nikoi jako přebytek, nýbrž jako režijní výdaj.
(AMO, MDOK, i č. 10.) Obecně lze říci, že příjmy dráhy stoupaly od roku 1926
až do roku 1931, kdy se plně projevia hospodářská krize. Zlepšení nastalo
opět až v roce 1936. Vzhedem k tomu, že neby přiznáván žádný zisk, dosáhla 
MDOK přes svůj výdělečný charakter osvobození od zváštní daně výdělkové.

  Ve sledovaném období nebyly voženy do rozšíření nebo modernizace dráhy
žádné významnější investiční prostředky, (Zde se rozumí např. nákup nového
vozového parku, výstavba drážních budov.) nákladná bya však nezbytná výměna
kolejnic, výhybek a obecně celková ůdržba kolejového svršku, vystaveného
nepříznivým důlním vlivům. Splácení dluhu z několika zápujček na vystavbu
a ůdržbu trati představovalo v průměru ročně 11% (cca 530 000 kč) z celkových
výdajů dráhy.

  Info s knihy Ostrava 24 Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska

  V tabulkách u vozu nejsou uvedení dopravci v letéch 1938 až 1945 po dobu 
okupace, pro úplnost jsou uvedení zde:
1938 až 39 Ślaskie kolejki krajowe
1939 až 45 Teschnerer Kreisbahn
Tito dopravci byly na  většině vozu i když některé zůstaly na našém ůzemi a 
těchto se to netykalo hlavně v létech 38 - 39., Kdy byla trať rozdělena na 
Polskou a Českou.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (7155 | 39%)
Ne (5508 | 30%)
http://www.transphoto.ru/
http://www.mhd-ostrava.cz/
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one